Konzultant APA

Kdo je konzultantem APA a je ho vůbec třeba?

„Mnohý ti dá radu, jak přeplavat moře, ale málokterý tě vytáhne z louže.“ - Karel Poláček

Je zřejmé, že pracovníci obdobného zaměření (konzultant APA) jsou poptáváni i v jiných než pedagogických oblastech. Zejména ve skandinávských zemích se setkáváme se specialisty v oblasti APA financovanými z resortu zdravotnictví (Norsko) nebo sociálního resortu (Finsko). Specialisté APA jsou dlouhodobě financováni z veřejných prostředků např. v Irsku. Model poradenských pracovníků, kteří fungují jako součást školského poradenského systému, je však běžnější zejména v Severní Americe než v Evropě. Zahraniční zkušenosti z USA či Kanady nás inspirují pro práci zejména v pedagogické oblasti i u nás.
Integrační proces není v TV možné realizovat bez adekvátní podpory pedagogickým pracovníkům. Již v roce 2011 bylo dle výsledků výzkumného šetření patrné, že 85,71 % (36) SPC (respektive jejich řídících pracovníků) bylo přesvědčeno o pozitivním přínosu zřízení pozice konzultanta APA ve svém kraji. Pouze 14,29 % (6) SPC by ji nepřivítalo nebo se nedomnívá, že je nutné její zřízení. Z čehož 69,01 % (29) uvedlo „určitě ano“, 16,67 % (7) „spíše ano“, 7,14 % (3) „spíše ne“, 7,14 % (3) „určitě ne“ (Ješina et al., 2011). Od školního (akademického) roku 2017/2018 dochází k podpoře společného vzdělávání v TV prostřednictvím tří projektů. Jedním z nositelů je Fakulta tělesné kultury UP v Olomouci (6 konzultantů APA), druhým Fakulta tělesné výchovy a sportu UK v Praze (2–3 konzultanti APA). V kombinaci s prioritami Olomouckého kraje v podobě projektu akčního plánu vzdělávání a přijetím šesti nových pracovníků na pozici konzultanta APA se v součtu jedná o cca 15 pracovních pozic. Dle dostupných informací European Federation of Adapted Physical Activity se stává ČR prvním státem v počtu takto zaměřených poradenských pracovníků v Evropě. Větší podporu pro společné vzdělávání nemá žádný stát v Evropské unii, což byla velká výzva a zároveň příležitost (Ješina, 2017).
Dlouhodobým etablováním pozice konzultant APA by bylo možné zabezpečit výše uvedenou podporu systému kontinuálně pro všechny stupně škol.
Poznámka na okraj: Konzultanti APA se v budoucnu v našem speciálněpedagogickém poradenském systému uplatní jako samostatná pracovní pozice (vzor USA, Kanada) nebo jako speciální pedagogové se zaměřením na TV (tzv. metodik pohybové gramotnosti – konzultant APA). Očekávané kompetence nabízíme v kapitole 2.2.2.
Mezi základní poptávanou pracovní činnost tedy patří zejména konkretizování podpůrných opatření (pomůcky, konzultace u plánu pedagogické podpory či individuálního vzdělávacího plánu, případně předmětů speciálněpedagogické péče), kooperace při jejich naplňování, předávání metodických materiálů, zaškolování asistenta pedagoga a inspirace učitele TV. Dále také komunikace s rodičem, zajištění kontaktů na případné další subjekty spolupodílející se na vzdělávání, předání kontaktů na volnočasové organizace a spolupráce při realizaci osvětových a vzdělávacích aktivit apod. (viz tabulka 1).
Zástupci škol a školských poradenských organizací tedy od nově zřízených pozic konzultantů APA mohou očekávat následující kroky. Jedná se o pracovní pozici využívanou ve vzdělávání v USA nebo Kanadě, v oblasti sociální a zdravotní například v Norsku nebo ve Finsku. Pilotně prvním zástupcem EU, který má celostátní pokrytí konzultanty APA, byla a je v letech 2017–2020 Česká republika. Některé kraje pilotně ověřují zařazování konzultantů APA jako oficiální součást školského poradenského systému (reálné aktivity zejména Olomouckého kraje).

Základním problémem je neexistence systematické podpory v oblasti TV a pohybově orientovaných programů. Inovace postupu a změny myšlení spočívá zejména v zapojení koordinačních regionálních pracovníků, tzv. metodiků pohybové gramotnosti – konzultantů aplikovaných pohybových aktivit (zkráceně konzultantů APA). Pokud školské poradenské pracoviště preferuje spolupracující subjekty nezapojovat, očekává se však jejich hlubší spolupráce se školou nejen v oblasti TV, ale i dalších pohybově orientovaných programech včetně vzdělávání mimo prostory běžné určené pro vzdělávání (výlety, školy v přírodě, exkurze, dopravní výchova).
Pro spolupráci školy, zákonného zástupce a poradenského pracoviště zde navrhujeme další subjekt podílející se na vzdělávání – zastoupený právě konzultantem APA – mimo oficiální systém školských poradenských zařízení. Pokud je konzultant APA součástí těchto zařízení, pak je postup shodný jako při kontaktování ostatních zástupců SPC či PPP.
Doporučení poradenských zařízení pro vzdělávání žáka se SVP pak mohou obsahovat i kontakt na další subjekty, které se na vzdělávání mohou podílet. Jedná se nejčastěji o ověřené organizace nebo jednotlivce, kteří mají zkušenosti z obdobně realizovaných intervencí. Po jejich kontaktování nejčastěji dochází k organizačním schůzkám s dohodou následných formalizovaných i neformalizovaných kroků. Zapojení těchto subjektů pak školám garantuje ověřený metodický postup, který vede k vyšší kvalitě vzdělávání žáků se SVP i jejich spolužáků bez SVP při zachování plnění všech povinností školy s maximálním možným snížením administrativního tlaku, který s dalšími subjekty společně sdílí.
Před podepsáním konkrétní smlouvy o spolupráci je definována její podoba, která může být více či méně konkretizovaná. Může však také zůstat otevřená nebo vždy specifikovaná v dodatcích ke smlouvě. Tuto spolupráci je vhodné deklarovat také ve formulářích:
• Doporučení pro vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole (analogicky ve školském zařízení) – deklaruje poradenské zařízení jako např. podpůrné opatření jiného druhu.
• Individuální vzdělávací plán – deklaruje škola, stejně jako jako další subjekty podílející se na vzdělávání žáka. Zároveň lze v kolonce „podpůrná opatření jiného druhu“ uvést konkrétní podporu od těchto subjektů, která nevyžaduje finanční nároky na systém podpůrných opatření (např. zapůjčení sportovně-kompenzačních pomůcek, zaškolení pedagogického pracovníka apod.).
• Plán pedagogické podpory – deklaruje škola jako podpůrné opatření jiného druhu, doplněné o doporučení k odbornému vyšetření. Toto vyšetření se může týkat doporučení registrujícího lékaře a diagnostiky motoriky, případně relevantních psychosociálních charakteristik při začlenění žáka se SVP ve vyučování.

Návrh požadavků na pozici konzultant APA:
1. Dokončené vysokoškolské magisterské studium oboru v oblasti pedagogických věd zaměřené na aplikovanou tělesnou výchovu se státní závěrečnou zkouškou ze speciální pedagogiky.
2. Dokončené vysokoškolské magisterské studium oboru v oblasti pedagogických věd zaměřené na aplikované pohybové aktivity se státní závěrečnou zkouškou ze speciální pedagogiky.
3. Dokončené vysokoškolské magisterské studium oboru v oblasti pedagogických věd zaměřené na tělesnou výchovu a speciální pedagogiku a kurz v systému celoživotního vzdělávání realizovaného vysokou školou zaměřený na aplikované pohybové aktivity nebo aplikovanou tělesnou výchovu.
4. Dokončené vysokoškolské magisterské studium oboru v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku nebo speciální pedagogiku pro učitele a minimálně 5 let praxe v oblasti poradenství zaměřeného na podporu aplikovaných pohybových aktivit.

Společné hlavní cíle pedagogů v oblasti integrované tělesné výchovy jsou:
a) plánovat společné vzdělávání v tělesné výchově;
b) realizovat společné vzdělávání;
c) hodnotit studijní pokrok žáků se SVP a efektivnost používaných výukových a podpůrných strategií;
d) účastnit se odborné spolupráce s cílem zlepšit kvalitu výuky pro žáky se SVP.
Obecná struktura kompetencí hlavních pedagogických pracovníků podílejících se bezprostředně na realizaci ITV, tedy konzultant APA v roli poradce, učitel ATV (respektive TV) v roli koordinačně řídící i asistent pedagoga v roli podpůrné, vypadá velmi podobně. Při bližším pohledu jsou však role relativně jasněji vymezeny a předznamenávají vzájemná očekávání.

Konzultant APA umí:

A) Plánovat společné vzdělávání v tělesné výchově.
Konzultant ATV musí být schopen: 1) diagnostikovat potřeby žáků se SVP; 2) diagnostikovat osoby účastnící se společného vzdělávání v TV; 3) přizpůsobit obsah TV tak, aby naplňovala individuální potřeby všech žáků; 4) vytvořit výukové plány pro společné vzdělávání v TV; 5) připravit prostředí pro společné vzdělávání v TV.

B) Realizovat společného vzdělávání.
Konzultant v oblasti ATV musí být schopen: 1) přizpůsobit výuku tak, aby naplňovala potřeby žáků v ATV; 2) formovat chování žáků tak, aby byly zajištěny optimální podmínky pro výuku TV; 3) přizpůsobit komunikaci schopnostem žáků se SVP; 4) vést záznamy týkající se IVP.

C) Hodnotit studijní pokrok žáků a efektivitu používaných výukových a podpůrných strategií.
Klíčové role v této oblasti jsou: 1) hodnotit studijní pokrok žáka se SVP ve vztahu k cílům IVP; 2) hodnotit úpravy obsahu vzdělávání v TV pro žáky se SVP; 3) hodnotit efektivnost používaných vzdělávacích, výchovných a podpůrných opatření; 4) hodnotit snahu učitele TV zapojit žáky se SVP.

D) Odborná spolupráce s cílem zlepšit kvalitu společného vzdělávání.
ATV má mezioborový charakter a od odborníků v této oblasti lze proto očekávat pravidelnou spolupráci s jinými odborníky nebo rodiči žáků se SVP. Klíčové role v této oblasti jsou: 1) spolupracovat s odborníky v oblasti TV, sportu a volnočasových aktivit; 2) spolupracovat s dalšími osobami podporujícími studenty se SVP; 3) rozvíjet odborné dovednosti a znalosti v rámci celoživotního vzdělávání; 4) podporovat práva žáků se SVP na rovný přístup ke vzdělání.

Ondřej Ješina (2020) - Otázky a odpovědi aplikované tělesné výchovy I