Plavání zrakově postižených lze rozdělit do dvou hlavních kategorií:
Didaktika plavání
Závodní plavání
Didaktika plavání se zabývá metodickými postupy, kterými bychom se měli řídit, aby zrakově postižený jedinec zvládl bezproblémový lokomoční pohyb ve vodním prostředí.
Závodní plavání se zabývá výkonnostním plaváním, které obnáší svá specifika. V drahách plave méně plavců, než je tomu v klasickém plaveckém klubu, aby se zajistila maximállní bezpečnost. Plavci, kteří chtějí závodit na národní a mezinárodní úrovni musí mít platnou klasifikaci. Startovat může každý závodník, který patří do kategorie B1, B2 nebo B3.
Zásady plavecké výuky zrakově postižených osob
Motorické dispozice a kvalita pohybového aparátu u zrakově postižených umožňuje provádět pohybovou činnost bez omezení.
Vliv neznámého prostředí se projevuje zvýšeným svalovým tonusem šíjového a posturálního svalstva v očekávání nenadálého a neřízeného kontaktu s překážkou.
Tento stav je často přenášen do vodního prostředí.
U zrakově postiženého nelze vytvářet pohybovou představu verbálně, např.: „natáhni ruku…“, „zaber stranou…“ apod., ani ukázkou.
Představu lze vytvářet pouze kontaktně, vedeným pohybem (u částečných postižení lze využít i ukázku a pokyn).
Výchozí úkoly jsou stejné jako v plavecké výuce zdravých jedinců, tzn., že voda je vnímána jako inertní (bezproblémové) prostředí, zvládnutí plaveckého dýchání, potápění hlavy a zanořování, taktilní vnímání vodního prostředí (směry pohybu, korekce síly, nastavení ploch apod.).
Nutné zvládnutí standardizovaného prostředí, vymezení prostoru pro výuku, později i pro plavání. Pro vlastní plaveckou lokomoci se nevyužívají dráhy u okrajů bazénu, neboť hrozí bolestivý kontakt se stěnou bazénu.
V počátcích výuky je vhodnější zařazovat kontaktní cvičení u stěny bazénu (plavec získává jistotu návratu do výchozí polohy).
Vždy se před zahájením výuky seznámíme s aktuálním zdravotním stavem plavce a kontraindikacemi, které mohou významně ovlivnit výběr vhodných cvičení. Např. při zvýšeném nitroočním tlaku nelze zařadit skoky, ani hlubší zanořování. Po překonání počátečních obav z neznámého prostředí zahajujeme cvičeními ke zvládnutí vodního prostředí. Jsou to např.:bezpečný vstup do vody – nacvičit příchod ke dráze, nebo ke schůdkům. ve stoji pohyb paží s různým nastavením dlaní např.: osmičky, lopatky, mlýnek, boxing, praní prádla apod.) cvičení pro snášení vody na obličeji. Je vhodné, aby se do provedení těchto úkolů zapojil sám zrakově postižený a vnímal důsledky své, nikoliv cizí činnosti např.: cákání, polévání hlavy, mytí obličeje, déšť apod.) navazujeme cvičeními s prvky plaveckého dýchání jako je foukání do kaše, chlazení polévky, bublání do dlaní a postupně zařazujeme zanořování obličejové části a střídání nádechu s výdechem v několika opakováních. Jedná se o rozhodující cvičení pro nácvik prvního plaveckého způsobu. Je nutné naučit plavce řídit dýchání t.j. zadržení dechu, nádech ústy nad hladinou a prodloužený (řízený) výdech pod hladinou.
Po zvládnutí uvedených dovedností a získání jistoty ve vodním prostředí navazujeme polohováním. Nacvičujeme obě základní plavecké polohy na prsou a na znak. U dětí je vhodné zařadit před polohováním hravé formy nácviku, jako jsou hříbeček, medůza, hvězdice a to i se změnami výchozích poloh.
Možná cvičení pro nácvik plaveckých poloh:
úchop za okraj bazénu v poloze na prsou, položení hlavy se zadržením dechu a krátkou výdrží.
Pro snadnější udržení polohy je vhodná dopomoc paží pod tělem.
stejné cvičení s opakovaným dýcháním, později bez dopomoci.
zaujetí znakové polohy „na ruce“ v připažení a ve vzpažení
statická znaková poloha bez dopomoci ve vzpažení
nácvik obou plaveckých poloh po odrazu od stěny bazénu, bez dalšího lokomočního pohybu
Prvními lokomočními pohyby, navazujícími na zvládnutí plaveckých poloh jsou
pohyby dolních končetin, prsový záběr, kraulové a znakové nohy. Pro vytvoření
správné představy zahajujeme nácvik v sedě na vyvýšené podložce a to vedeným pohybem. Stejné cvičení provedeme na okraji bazénu, chodidla jsou již ve styku s hladinou. Kontrolujeme správné provedení kopů z kyčlí a bez přílišného ohybu v kolenou. Pro zpřesnění průběhu pohybu je možné pohyb korigovat z vody.
Dále nacvičujeme pohyb dolních končetin již ve vodě s úchopem za okraj bazénu. Velmi brzy vyžadujeme korektní zaujetí plavecké polohy, tedy s hlavou v prodloužení trupu.
Po zvládnutí pohybu dolních končetin přecházíme k nácviku dolních končetin ve splývavé poloze s plaveckou deskou a poté ve splývavé poloze bez desky. Cvičení provádíme v bezdeší.
Představu o pohybu horních končetin vytváříme nejprve ve stoji přímým vedením pohybu. Pro ucelenou představu o vzájemném postavení jednotlivých segmentů těla lze přistoupit k plavci do celkového těsného kontaktu a pohyb vést ve všech prostorových souvislostech.
Další nácvik pohybu horních končetin provádíme ve stoji s úchopem jedné paže za okraj bazénu. Nacvičujeme tak pohyb pravé a levé paže samostatně bez vzájemné součinnosti. Cílem tohoto cvičení je precizovat průběh pohybu bez dalších rušivých prvků.
Po vytvoření představy správného pohybu provádíme nácvik ve splývavé poloze s jednou paží na malé plavecké desce. Pohyb tak vedeme jednostranně a pažestřídáme. Cvičení lze provádět pouze horními končetinami, nebo se současným pohybem dolních končetin.
I při nácviku činnosti horních končetin dbáme na včasné připojení dýchacích pohybů a vytváříme tak základ pro zvládnutí celkové souhry.
Nácvik souhry je u zrakově postižených plavců nejsložitějším úkolem, neboť probíhá současně několik součinnostních pohybů, jejichž vzájemná koordinace je podmínkou vlastní plavecké lokomoce. Časoprostorový průběh činnosti bez zrakové kontroly je značně obtížný a drobné odlišnosti v technice jednotlivých plaveckých způsobů bývají dlouho fixovány a odstraňují se velmi těžko. Drobné odchylky v synchronizaci a symetričnosti plaveckého pohybu jsou připuštěny i pravidly pro sportovní plavání zrakově postižené (Pravidla IBSA 9.2, 9.2.1 a 9.2.2).
Při nácviku souhry je nutná kontaktní dopomoc k eliminaci možných negativních situací. Každou chybu ve správném provedení je nutné korigovat ihned, abychom předešli její trvalé fixaci. Důraz klademe u všech nacvičovaných plaveckých způsobů na správné plavecké dýchání a jeho provedení v celé souhře.
Dodatky:
Při pohybu v bazénu je nutné zajistit ze strany vyučujícího (trenéra) trvalý zrakový i verbální kontakt. Při vedení „z vody“ by pohyb vyučujícího neměl negativně ovlivňovat způsob provedení zadaného úkolu. Proto je vhodné pohybovat se od zrakově postiženého plavce vpředu a mírně stranou (vlnění hladiny). Při plavání v plaveckých drahách je vhodné pohybovat se v sousední dráze.
Po zvládnutí základní techniky je možné řídit výuku bezkontaktně, ale pouze po získání jistoty pohybu ve vodním prostředí (náhlé reakce, úlek, překážky apod.).
Plavec se zrakovým postižením se při standardní rychlosti naučí poměrně přesně najíždět k obrátkovým stěnám. Vyučující ale musí mít tuto situaci stále pod kontrolou. Při plavání na výkon se parametry plaveckého kroku mění a nelze se spoléhat na „vypočítané“ najetí na obrátku. Proto i závodní pravidla připouštějí v kategoriích B1 a B2 kontaktní dopomoc ze břehu pro bezpečné provedení obrátky, nebo dohmatu. Tuto činnost zajišťuje tzv. „tapper“.
Pro zajištění bezpečného pobytu zrakově postiženého na bazénu je nutné zajistit asistenci od příchodu do prostoru šatnové recepce, přes pobyt v šatnách, sprchách, odchodech na WC, až do opětovného odchodu, či předání vodiči.
Snažíme se aby z pobytu na bazénu i z vlastní činnosti ve vodě vznikaly pozitivní prožitky. Jen tak přijde zrakově postižený plavec opět se snahou se dále zdokonalovat a postupně přejít až ke sportovnímu plavání zrakově postižených.
Klasifikace
B1 – bez světlocitu nebo se světlocitem, neschopnost rozeznat tvar ruky z jakékoliv vzdálenosti a směru, musí nosit tmavé brýle na všech závodech a všech disciplínách i u kombinovaných disciplín, kromě plavců, kteří mají protézy v obou očích, nebo jejichž obličej neumožňuje brýle nosit.
B2 – od schopnosti rozeznat tvar ruky až po zrakovou ostrost 2/60 a / nebo zorné pole menší než 5 st.
B3 – od zrakové ostrosti 2/60 do 6/60 a / nebo zorné pole větší než 5 st. A menší než 20 st.
Klasifikace se provádí u lepšího oka s pomůckami.
Vybavení
50 m bazén (Paralympiády a MS), má minimálně 8 drah, upřednostňuje se krztý bazén + dobré osvětlení
-
může být použita elektronická časomíra
-
půl metrové dráhy při okrajích bazénu za poslední drahou, tam kde to není možné musí být krajní dráhy volné
-
označení zrakové obrátky: vlajky na laně musí mít odpovídající rozměr a kontrastní barvy ke stropu bazénu.
Disciplíny
Muži:
-
volný styl – 50m, 100m, 200m, 400m, 1500m
-
znak – 50, 100, 200m
-
prsa – 50, 100, 200m
-
motýlek – 50, 100, 200m
-
polohový závod – 200, 400m
Ženy:
-
volný styl – 50, 100, 200, 400, 800m
-
znak – 50, 100, 200m
-
prsa – 50, 100, 200m
-
motýlek – 50, 100, 200m
-
polohový závod – 200, 400m
Štafety:
-
volný styl – 4x50m, 4x100m
-
polohová štafeta – 4x50m, 4x100m
Všechny disciplíny určeny pro B1, B2, B3
Plavecká pravidla
-
Mezi jednotlivými disciplínami je časový prostor 20 minut. Je-li nutná rozplavba k určení osmého místa, pak se uskuteční jednu hodinu po dokončené rozplavbě všech plavců, kterých se to týká.
-
Záběr Zrakově postižení plavci při vykonání plaveckého záběru nemusí splnit záběrový pohyb tak jak je popsán v pravidlech z důvodů nedostatečné zrakové kontroly. Rozhodčí a ti, kteří hodnotí styl by měli zvažovat pozorně jednotlivé výkony. Specifické doporučení viz níže. Zrakově postižení plavci (B1, B2 a B3), kteří mají další druh postižení (např. funkční) musí plavat tak, aby záběry splňovaly pravidla FINA a IBSA.
-
Prsa Nevidomí plavec, B1 nebo B2 s nižší viditelností, může mít potíže při dohmatu, v případě, že plave těsně u lajny. Nebude kvůli tomuto přestupku diskvalifikován.
-
Motýlek Plavci B1 a B2 s nižším stupněm viditelnosti mohou plavat příliš těsně u dělící lajny a tak budou mít potíže se souběžným přenosem paží nad vodou. Plavec bude diskvalifikován pouze v případě, když se odrazí od dělící lajny. A podobně při obrátce nebo dohmatu.
-
Start Start disciplín volný způsob, prsa a motýlek může být proveden ze startovních bloků, z místa vedle startovního bloku nebo z vody. Pomocník (tapper) pomůže plavci B1 na startovní blok a může mu verbálně podávat potřebné informace a podat mu takový obraz, jaký má plavec, který vidí.
-
Plavec startující z vody musí být jednou rukou v kontaktu s okrajem bazénu nebo se startovním blokem.
-
Zrakově postižení plavci mohou požadovat delší časový prostor po dlouhém hvizdu, aby se mohli zorientovat na startovním bloku před povelem startéra.
-
V případě zrakově a sluchově postiženého plavce trenér přenese startovní povel plavci ne-verbálním způsobem.
-
Aby byl zajištěn správný start B1, budou diváci požádáni o naprostý klid až do té doby, dokud plavci neminou znak chybného startu. (Zvuky píšťalek, trubek atd. mohou být zaměněny s hvizdem špatného startu).
-
Obrátky Tapping - oznamování plavci o tom, že se blíží konec bazénu poklepem na hlavu nebo záda odpovídajícím předmětem. Tento pomocník oznamuje konec bazénu pomocí tyče. Tyč je zakončena obvykle houbovým zakončením. Pomocník funguje jako plavcovi očí, musí pracovat jako tým. Pomocník nesmí předávat plavci informace trenérské, ale může mu podávat instrukce. Z bezpečnostních důvodů se časomíra ani rozhodčí nepletou do práce pomocníka. Plavci B1 potřebují dva pomocníky, na každé straně bazénu jednoho.
-
Při obrátce, nebo při dohmatu, může pomocník nebo odpovídající elektronické zařízení oznámit plavci, že se blíží konec bazénu. Plavec si zvolí sám způsob oznámení konce bazénu. Tento způsob je povinný pro plavce B1 a volitelný pro plavce B2 a B3.Pomocník nesmí podávat žádné informace plavci od okamžiku kdy se připraví do startovní pozice, kromě špatného startu. Pomocník v takovém případě může podávat direktivní instrukce. Použití elektronického zařízení nesmí ohrozit jiného plavce.
-
Jestliže se plavec po startu nebo po obrátce dostane nezáměrně do vedlejší dráhy, ve které nikdo neplave, pak může v té dráze dokončit závod. V případě, že je již dráha obsazena, musí pomocník dát plavci jasný verbální pokyn, aby se vrátil do své dráhy, pokyn musí být jasně vyřčen a plavec musí být přesně osloven tak, aby nebyl ohrožen jiný plavec.
-
Pomocník nesmí po startu podávat žádné informace plavci (povzbuzování, oznamování pozice, místa atd.) kromě případu 9.4.2 viz výše nebo 10.4 viz níže.
-
Plavec, který byl faulován Jestliže neúmyslný faul omezí úspěšnost plavce, ať již neúmyslným vniknutím plavce do jiné dráhy, nebo příliš těsným plaváním u dělící lajny atd. rozhodčí povolí jednomu nebo oběma plavcům plavat znovu. Je-li tento faul v průběhu finále, pak rozhodčí může nařídit plavat finále znovu.
Dne 21.7.2005 schválil technický kongres plavání FINA změny pravidel plavání pro období 2005-2009. Kromě některých změn, týkajících se pouze OH a MS a drobných textových úprav, schválil i nová pravidla pro plavecké způsoby znak a prsa. Výkonný výbor Českého svazu plaveckých sportů rozhodl o uplatnění těchto změn v soutěžích na území České republiky od 1.11.2005.
Pro informaci členů uvádíme dále přijaté změny. Části nové jsou uvedeny podtrženě.
SW 2.6 Rozhodčí plaveckých způsobů
SW 2.6.2 Rozhodčí plaveckých způsobů sledují dodržování příslušných pravidel pro daný plavecký způsob. Zároveň sledují také správnost provedení obrátek a dohmatů v cíli a tím pomáhají obrátkovým rozhodčím.
SW 6 ZNAK
SW 6.1 Plavci se seřadí ve vodě čelem ke startovní stěně, oběma rukama se přitom drží startovních madel. Je zakázáno stát ve žlábku, na něm nebo se opírat ohnutými prsty o jeho okraj.
SW 6.3 Během závodu musí část těla plavce protínat vodní hladinu. Je povoleno, aby se plavec úplně ponořil při obrátce, při cílovém dohmatu a ve vzdálenosti ne větší než 15m po startu a po každé obrátce. V tomto místě (15m) musí hlava plavce protnout hladinu.
SW 6.4 Při provádění obrátky se musí jakákoli část těla plavce dotknout stěny bazénu. Při obrátce mohou být ramena podélně přetočena na prsa, potom může být použit plynulý záběr jednou paží nebo oběma pažemi současně k zahájení obrátky.Plavec se musí vrátit do polohy na zádech při odrazu od stěny.
SW 6.5 V cíli závodu se musí plavec dotknout stěny v poloze naznak.
SW 7 PRSA
SW 7.1 Od začátku prvního záběru pažemi po startu a po každé obrátce musí tělo plavce spočívat na prsou. Není dovoleno se kdykoliv během závodu otočit na záda. Po celou dobu závodu musí následovat vždy jeden záběr pažemi a jeden kop nohama v tomto pořadí.
SW 7.4 V průběhu každého celého cyklu (záběr paží a nohou) musí nějaká část hlavy plavce protnout hladinu vody. Po startu a po každé obrátce může plavec provést jeden celý záběr pažemi až ke stehnům. Hlava musí protnout hladinu vody předtím, než se ruce vytočí směrem dovnitř v nejširší části druhého záběru. Je povolen jeden delfínový kop dolů následovaný prsařským kopem, přičemž celé tělo musí být ponořeno. Poté musí být všechny pohyby nohama prováděny současně a ve stejné vodorovné rovině bez střídavých pohybů.
SW 7.5 Chodidla musí být v aktivní části kopu otočena směrem ven. Nůžkový pohyb, střídavý kop nebo pohyb nohou směrem dolů jako při delfínu není povolen, s výjimkou pravidla SW 7.4. Chodidla plavce mohou protnout hladinu, pokud nenásleduje pohyb směrem dolů jako při delfínu.
SW 7.7 zrušeno, v upravené podobě je součástí pravidla SW 7.4
SW 10 ZÁVOD
SW 10.10 Jestliže při štafetovém závodě některý člen družstva opustí chodidly startovní blok dříve, než se předcházející člen družstva dotkne stěny, bude družstvo diskvalifikováno.
Návrh usnesení pro VV ČSPS 25.10.2005:
VV ČSPS schvaluje uplatnění změn pravidel plavání dle předloženého návrhu od 1.11.2005.
VV ČSPS ukládá:
-
sekretariátu zveřejnit ihned změny ve výrazné úpravě na internetových stránkách svazu
-
rozeslat text změn všem oddílům plavání a přikládat je k rozlosování všech listopadových a prosincových mistrovských soutěží ČR
-
připravit vydání kompletního znění pravidel do 30.6.2006
Štafety
Při přihlašování štafety, musí mít každý plavec označenou třídu u svého jména.
Minimální požadavky, které musí štafeta splňovat: jeden plavec B1 a jeden plavec B2, nebo dva plavci B1. Třída dalších dvou plavců není stanovena.
Každá štafeta má možnost startovat v jedné nebo ve dvou drahách. Není-li tato volba označena v okamžiku přihlašování štafety, pak bude štafeta automaticky plavat v jedné dráze. U každé dráhy bude pomocník.
Tam kde to bude potřeba bude pomocník oznamovat plavci, kdy se má připravit a kdy má startovat svůj úsek štafety. Slyšitelné příkazy mohou být vydávány při řízení obrátky za předpokladu, že neruší plavce v sousedních drahách.
Plavci mohou zůstat v dráze, dokud poslední plavec nedokončí úsek.
Nevidomí plavci mohou závodit v integrovaných závodech s vidícími sportovci.
Na obrátce se vyžaduje asistence 2. osoby, která nevidomého plavce upozorní na obrátku poklepem holí k tomuto účelu přizpůsobenou.
Závod se řídí pravidly a soutěžním řádem ČSZPS, IBSA
Podmínky účasti:
Platný průkaz ČSZPS, lékařská prohlídka ne starší 1 roku, platná klasifikace zrakového postižení.
Na osobní asistenci (doprovod) mají právo závodníci zdravotní klasifikační třídy B1 všech věkových kategorií.
Mistrovství světa
1x za 4 roky mezi LPH v sudém roce
Mistrovství světa mládeže
-
koná v lichých letech
-
kvalifikují se plavci do 17-ti let
-
2 kategorie: do 15-ti let a 16-17 let
-
převládají disciplíny na kratší vzdálenosti, např. 50 a 100m (všechny styly), 4x50m štafeta a 200m polohový závod
Nasazení
-
PH a MS
-
Je-li na 1 disciplínu přihlášeno 6 či více plavců, budou nasazeni do drah dle pravidel FINA SW
-
Je-li méně než 6 přihlášených plavců 1 třídy, mají plavci možnost plavat ve vyšší třídě
-
Jsou-i přihlášeni 4 plavci a více, pak budou nasazeni dle pravidel FINA SW
-
Jsou-li přihlášeni méně než 4 plavci, pak budou spojeni s vyšší třídou
-
Je-li v každé třídě méně než 4 plavci, pak budou všichni plavat dohromady a nasazeni dle pravidel FINA
-
Medaile se předávají v případě, že každá třída splňuje minimální požadavky přihlášených plavců. Bude-li dostatečný počet plavců v jakékoli třídě, pak bude platit pravidlo – 1: např. 3 plavci – zlato a stříbro, 2 plavci – zlato, 1 plavec – žádná madaile
Zpracoval z dostupných zdrojů Janečka (2010)